Městys Vladislav

Hostákov

Geografická charakteristika
Hostákov je v současné době místní částí Městyse Vladislav. V obci je evidováno 73 čísel popisných a 193 obyvatel.
Hostákov se rozprostírá v mělkém údolí. Nadmořská výška zastavěného území obce se pohybuje mezi 450–465 m n. m.. Na východě se zvedá mírný kopec Rakovská hora dosahující 474 m. Dál na východ terén prudce klesá do údolí Mlýnského potoka (425–430 m n. m.); jeho pravý břeh již náleží území obce Smrku. Na jih od Hostákova je kopec Křemel (493 m n. m.) se základnovou převodní stanicí.

V katastru obce je několik rybníků; těmi největšími jsou: Podlesní a Salák na severozápadě, Záhumenice na severovýchodě a dvojice rybníků Velká a Malá Štěpnice na jihozápadě. Obcí protéká stejnojmenný Hostákovský potok (asi 2,7 km dlouhý). Ten je přítokem Mlýnského potoka. Mlýnský potok pak ve Vladislavi odevzdává vody Jihlavě.

S Vladislaví je Hostákov spojen silnicí č. III/39018. Na Třebíč vede silnice č. III/39017; ta pokračuje do Valdíkova, kde se s ní slučuje silnice č. III/39016, a dál vede až ke křižovatce se silnicí č. II/390 v Náramči. Obě hostákovské silnice se na jihu spojují se silnicí č. I/23.

Historie
Hostákov náležel k prvotnímu nadání třebíčského benediktinského kláštera. Světským držitelům byl zastaven v 15. století. V Hostákově pak seděl rod vladyků z Hostákova. Jejich tvrz stávala snad na trati „Na Hrádku“ na kopečku při cestě k Opatskému mlýnu. Rod se psal buď „z Arklebic a Hostákova“ nebo „Hostákovský z Arklebic“; znakem měli štít protnutý středem jednou vodorovnou čárou, klenotem bylo křídlo.[1]

Hostákov míval svou školu. Zřízena byla roku 1877 jako jednotřídní, a to na kraji vesnice při cestě na Třebíč. V roce 1980 byla v této škole výuka ukončena a žáci začali docházet do základní školy do Vladislavi.

Historie Hostákova podle pamětní knihy z r.1930
"Název vzal Hostákov od zakladatele Hostáka (Hostislava). Hostákov leží v mělkém dolíku na Vysočině (442,2 m.n.m.) mezí Třebíčí a Budišovem. Roku 1556 žilo zde 12 láníků, 1 dvořák a dva nájemci dvora Honzovského, kteří platili úrok 8 grošů z rybníka pustého, jenž jim puštěn pro močení konopí.A za roboty, co drva na tvrz Hostákov vozívali, 10 grošů.Také byli povinni platiti Jeho Milosti Pánu desátek : desátou kopu pšenice, žita, ječmene, ovsa, za ten desátek na ten čas dávali 1k. 20gr.. Kdožby pivo šenkoval, byl povinnen o sv. Václavu dáti bečku soli. Roku 1678 měli v Hostákově 3 dvořáci ( Foltýn, Zelníček a Zahrádka ) po 63 měrách a 10 celoláníků po 35 měrách, mimo to žili zde 2 chalupníci bez polí.
Hostákov patřil k první nadaci kláštera třebíčského, od kterého v XV. století světským majitelům byl zastaven, jižto tuto ves dlouhá léta drželi a dle ní se psali. Již roku 1406 čteme mezo rukojmími za Ctibora z Volfeřic Ondřeje z Hostákova. Roku 1436 pohnal Oldřich z Hostákova Jana z Lomnice, že u nebožtíka Bohouše Holoubka položil 30 kop a ten drže po jeho smrti zboží platiti nechce, také Anna z Hostákova ( manželka Oldřichova )pohnala téhož pro 29 kop, které si u Bohuše z Holoubka schovala. Anna v prvním manželství žila z Oldřichem z Březníka a Náchodu. její syn Matěj z Březníka a Náchoda hlásil se roku 1459 o 30 kop peněz na dvoře Šeborově ve Zhoři, které po jeho nevlastní sestře Kateřině z Hostákova na královu Milost padly a mu dány byly, roku následující pohnal Martina Nováka z téhož dvoru, na němž mu dal král Jiří věnné právo, které naň po smrti Kateřiny z Hostákova, ženy Šeborovy, padlo.
Rod vladyk z Hostákova sídlel na tvrzi hostákovské, která dávno zanikla a snad tam stávala, kde lid nyní říká "Na Hrádku". Rod ten psal se později dle zaniklé osady Arklebic buď "z Arklebic a Hostákova" nebo "Hostákovský z Arklebic" a držel statky jinde na Moravě. Roku 1480-1494 připomíná se Ctibor z Arklebic a z Hostákova, roku 1510 Jan Hostákovský z Arklebic na Ratibořicích. Znakem měli štít protnutý středem jedinou vodorovnou čarou, klenotem křídlo.

Opis ze školní kroniky obce Hostákova
Hostákov, samostatná politická i školní obec, 1 hodinu cesty od své farní obce Vladislav, vzdálená na západní straně, leží na návrší 449,162 m.n.m., zaujímá v roce 1870 30 domů, 240 obyvatel, z nichž jsou tři dvořáci, 3 láníci, 7 pololáníků a ostatní domkaři, obdělávají 1472 jister a 425 sáhů pozemků.
Podle osady této hned od počátku XV. věkupsala se rytířská rodina Hostákovských z Arklebic, která zde mnoho statků neměla, ale za to velké množství ve vůkolí. Roku 1556 byl tu vrchnostenský dvůr poplužní, teď tu mají mlýn "opatský" nazývaný. Osady na třebíčském panství patřívaly původně moravským panovníkům, od začátku XII.století klášteru "Na nebevzetí P.Marie" v Třebíči okolo roku 1109 založenému.
Když roku 1468 král Matyáš Třebíče dobyl a zpustošil, zastavil celé panství třebíčské Zdeňkovi ze Šternberka, roku 1480 Vaňkovi z Lomnice, potom roku 1490 král Vladislav Vilémovi z Pernštejna, načež dostalo se roku 1525 Arklebovi z Boskovic, roku 1556 opět Vladislavu z Pernštejna. Tehdy náleželo k tomu městečko Vladislav, tvrz pustá Kojatín, ves Smrk, Vladíkov se dvorem, ves a dvůr Hostákov a Ptáčov s dvorem, many dva ve Smrku, jeden ve VLadislavi a v Trnavě. Panství pak dostalo se roku 1613 Kateřině z Valdštejna, vdově po Smilu Osovském z Doubravice a potom manželce Karla ze Žerotína, roku 1628 Adamovi z Valštejna. potomci jeho drží panství dodnes.
Poměry lidu byly rozmanité, těžké hlavně v XVII. a XVIII. století. Pokud náležely klášteru, platívali úrok půlletně, obyčejně 15-16 grošů o sv. Jiřím a o sv. Václavu, dávali desátek t.j. desátý díl obilí a konali ve žních určité práce u dvorů poplužních.
Ve Vladislavi platili z 1/2 lánu jednou v rok o sv. Václavu 4 gr. a byli povinninažíti ozimi 10 kop, jaře 5 kop, žíti ozim 1 den, jař 1 den na lukách panských, u městečka seno hrabati a do kop sklásti, na chmelnici, která tu byla, chmel strhati. Z podsedku platili 2a 1/2 denáru. V Hostákově platili z lánu po 13 gr., ve Valdíkově, Trnavě a Pocoucově po 20 gr. Jiné povinnosti měli : vázati Pocoucov z lánu ovec 1 den, ozim půl dne, voziti obilí Hostákov 1 den z lánu, trávu síci. Na seno a otavu sušiti, shrabat a na zámek dovést Trnava a z louky ve vsi Vladíkově.Vladíkovští měli jen sebo hrabati a každý z nich vůz sena na zámek přivézti. Dřevo o vánocích na zámek přivézti z lánu 1 vůz Trnava a Pocoucov.Prohlubně sekati z Vladíkova na rybnících Podhájeckém, Vladíkovském, Maříčkově a Opatském a všechno čehož potřebí spolu s Trnavskými udělati. Kromě uvedených platů dávali ještě : konopí 2 kyty z Trnavy; desátky dávaly vůbec obce pánu, desátou kopu pšenice, žita, ječmene a ovsa, některé pohanku jako Hostákov a Trnava. Kožichovice celá obec dávala od pusté vsi Arklebic o sv. Václavu 15 kop grejcarů. Poddaní z Hostákova za robotu vození dřeva platili- jinou konajíce - 10gr. Z pustých lánů a jich částí platilo se polovice platů osedlých. Rychtáři zákupní roboty nekonali a stálých platů nedávali.
Poměry lidu poddaného zhoršily se vělice v XVII. a XVIII. století, hlavně po třicetileté válce. U mnohých obcí platy a roboty zůstaly stejny, u jiných byly zvětšeny a u mnohých zase nad to nové, nebývalé dávky uloženy. Pocoucov a Trnava nedávaly vajec, nyní uloženo jim z lánu 10 vajec. Jiné povinosti měl ještě Hostákov a sice dříví k topení nadělati a řivézti každý 8 sáhů, Trnava 12 sáhů.

Napište nám